Živé ploty v zahradě

Živé ploty tvoří nedílnou součást zahradní kompozice. Kromě své prvotní praktické funkce může nabídnout i řadu dalších – je estetický, může sloužit jako ochrana před větrem či prachem. V ochraně před hlukem je dokonce účinnější než zeď. Možností, jaký zvolit je přitom nespočet… mohou být jehličnaté, listnaté, stálezelené, opadavé, stříhané i volně rostoucí nestříhané.

 

Jaký živý plot zvolit?

Stálezelený

  • z jehličnanů či i některých listnáčů

+     chrání soukromí celoročně

+     odpadá podzimní úklid listí

–      statický vzhled během celého roku

–      pro živočichy nemá takový přínos jako listnatý, opadavý plot

–      většina jehličnanů nemá ráda hluboký řez – důležitost zapěstování správného tvaru již od
počátku

–      při zastínění většina jehličnanů „vyholuje“ (výjimkou je tis)

Opadavý

–      velké množství hmoty na podzim

+     propustí více světla v zimě, kdy je ho nedostatek

+     působí vzdušněji, nabízí celoroční proměnlivost

Stříhaný

  • z jehličnanů a listnáčů, které snesou pravidelný řez

Volně rostoucí

  • ze dřevin, které mohou nabídnout odpovídající výšku a habitus

–      náročný na prostor

+     nenáročný na údržbu

+     jako zelená bariéra proti prachu a hluku nejefektivnější

+     pro hnízdění a potravu ptáků a dalších živočichů nejvhodnější

 

Jaký druh dřeviny pro živý plot zvolit?

  • dřevinu volit v závislosti na velikosti a tvaru pozemku, na půdních a klimatických podmínkách a představě majitele zahrady
  • doporučujeme využít nenáročných domácích druhů a pokud to prostor dovolí, provést víceřadou namísto jednořadé výsadby

Neprůhledný a neopadavý plot (nezastíněný) – zerav západní (Thuja occidentalis), zerav východní (Thuja orientalis) nebo cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana) a jejich kultivary, v teplých oblastech pak bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus; v zimě může namrzat), v horských oblastech smrk ztepilý (Picea abies)

Zastíněný plot – tis (Taxus baccata nebo T.x media)

Polostálezelený plot – ptačí zob (Ligustrum vulgare ´Atrovirens´) nebo habr obecný (Carpinus betulus)

Živé stěny a ploty do cca 6 m – buk lesní (Fagus sylvatica), habr obecný (Carpinus betulus)

Ploty do cca 3 m – hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), javor babyka (Acer campestre) nebo habr obecný (Carpinus betulus)

Ploty do cca 2 m – tavolník van Houtteův (Spireax vanhouttei), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), zlatice prostřední (Forsythia intermedia)

Ploty do 150 cm – dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii), meruzalka alpská (Ribes alpinum)

Ploty do 80 cm – mochna křovitá (Potentilla fruticosa), tavolník nízký (Spiraea bumalda)

 

Výsadba

  • termín dle Tabulka – Normativní termíny výsadeb
  • Většina druhů je světlomilná (tis a zimostráz snesou i hluboký stín)
  • Obecné pravidlo: pro nízké ploty – 4 ks rostlin na m; pro vysoké ploty – 3 ks rostlin na m; pro ploty nad 3 m – 1-2 ks rostlin na m
  • Můžeme vysazovat v jedné či více řadách – sazenice pro tvarované ploty třeba vysazovat hustě, ale zase ne příliš, aby si v budoucnu příliš nekonkurovaly a plot neprosychal
  • Při výsadbě nehloubíme jamky, ale souvislou rýhu – pro nižší keře – hloubka cca 40 cm; vysoké stěny a jehličiny – hloubka až 60 cm; šířka cca 20-25 cm širší než plánovaný plot
  • Pokud ihned nesázíme, je nutné sazenice založit
  • Dno rýhy nakypřete a k zemině přimíchejte na živiny bohatý kompost (v případě potřeby mletý vápenec či naopak pro jehličnaté a stálezelené, i buky, přidat rašelinu, listovku)

 

Typy pro výsadbu:

  1. Při jarní výsadbě vyhlubte výsadbovou rýhu na podzim; při podzimní výsadbě 2-3 měsíce předem.
  2. Kontajnerované i prostokořené dřeviny je vhodné před výsadbou namáčet (voda či jílová kaše v kbelíku)
  3. Stálezelené a jehličiny – nesázet za slunečných a větrných dnů
  4. K vytyčení použít natažený provázek, nikdy nesázet „podle oka“!!!
  5. Sázet tak hluboko, jako rostly ve školce
  6. Při výsadbě sazenicemi třeseme, aby se substrát dostal dobře mezi kořeny
  7. Při výsadbě myslete na dostatečnou vzdálenost od plotu. Bude se o plot z druhé strany starat soused? Jestliže ne, ponecháte technickou vzdálenost od plotu tak, abyste ho mohli z druhé strany stříhat?

 

Povýsadbová péče

  • ihned důkladně zalít (následně doplnit zeminu, pokud je třeba)
  • po výsadbě vhodné zamulčovat – borka, štěpka
  • opadavé dřeviny zakrátit na 1/3 původní délky
  • stálezelené dřeviny – rozložit spodní větve, případně vyvázat
  • stálezelené + konifery – nadzemní část zakrýt pytlovinou či chvojím na ochranu proti slunečním paprskům, pří zálivce občas postříkat i nadzemní část (zvláště na jižních stranách zdí)
  • Hnojení: na jaře kompost; jaro + první polovina vegetace – vyšší potřeba N (neužívat N koncem léta a na podzim!!!); podzim – K

Udržovací a rozvojová péče

  • pravidelně kontrolovat výskyt škůdců
  • kvetoucí dřeviny – včas odstraňovat odkvetlá květenství
  • odstraňovat plevel
  • v případě déletrvajícího sucha zalévat – cca 1x za 4 dny (vydatně, ale šetrně pro rostliny; ne během horkých letních dnů, ale brzy ráno či večer)
  • v zimě někdy potřeba oklepávat sníh (těžký, mokrý), aby se plot nerozklesával
  • Střih:   udržovací řez – průběžně odstraňovat dřevo mrtvé, nemocné či poškozené

tvarovací řez – podle napnutého provázku / latě; většinou 2x ročně (1x v zimě – v době vegetačního klidu koncem listopadu po opadu listů či v předjaří před rašením, dokud neproudí míza, event. za bezmrazých dnů kdykoliv v zimě; 1x v létě – konec 06, max zač. 07); neřezat až na loňské dřevo; u plotů od cca 2 výšky stříhat kónicky (5-8 cm zúžení na 1 m výšky)

Bobkovišeň lékařská (Laurocerasus officinalis) – samotné letorosty doporučujeme stříhat
zahradnickými nůžkami (1x ročně v létě), abychom se vyhnuli hnědým okrajům listu.

Obraťte se na nás a my Vám se vším rádi pomůžeme.

Petra Anat K.