Jaký druh trávníku zvolit a jak o trávník následně pečovat?

Téměř žádná zahrada, kterou obývají děti, se neobejde bez travnaté části, která nabízí prostor pro hry. V klasických zahradách se travnaté plochy skládají zejména z nízkých druhů trav a svým složením jsou velmi vzdáleny analogiím ve volné přírodě. Kvalitní trávník je výsledkem působení mnoha faktorů, které jsou na sebe zároveň navázané. Dobrá propustnost půdy a její bohatost na živiny, optimální směs travních odrůd, teplota nebo dostatek světla, četnost sečení a způsob nakládání s travní hmotou, vertikutace, provzdušňování, zlepšování propustností půdy, hnojení a také zálivka… toto všechno je potřebné proto, aby byl Váš trávník svěže zelený a nestala se z něj jen neživá poušť. Vždy nám přijde úsměvné, když klient představí požadavek: „Nechci se o zahradu moc starat, takže bych rád hlavně trávník.“ 😊 Trávník totiž patří k nejintenzivněji udržovaným prvkům v zahradě a jeho velikost je tedy vhodné udržet na co nejmenší potřebné míře, což po přečtení následujících řádků zřejmě sami zjistíte…

Jaký druh trávníku zvolit?

Parterové (okrasné) trávníky

  • jsou velmi jemné, reprezentační
  • kosí se i 30x ročně na výšku 20 mm, udržují se na 30-60 mm

– mají velmi vysoké nároky na založení, závlahu i výživu

– jsou velmi málo odolné sešlapu a po několik letech se musí zpravidla obnovovat

Parkové (rekreační)

  • vhodné pro rozsáhlejší plochy
  • kosí se 8 – 20x ročně na 60-100 mm, výška seče je 30-40 mm v květnu a červnu každých 10 dnů, v létě po 14 dnech 

+ jsou odolnější sešlapu i suchu 

Sportovní

+ snáší vysoké celoroční zatížení

– mají střední až velmi vysoké nároky na kvalitu založení, četnost kosení, vláhu a hnojení

Krajinné (užitkové) trávníky

  • převážně extenzivně využívané, v krajině, u komunikací, na rekultivovaných plochách apod.
  • patří sem i květnatá louka

Jak trávník založit?

  • podmínkou je nejméně 100-150 mm silná vrstva ornice
  • ideálně středně a až středně těžké půdy
  • na mokrých stanovištích je potřeba drenáž či úprava sklonu, zvýšení propustnosti přidáním písku
  • na propustných stanovištích je pak třeba upravit vodní jímavost substrátu dodáním jílovitých a organických materiálů

Výsev 

  • do odplevelené půdy (chemicky a mechanicky)
  • vyséváme v dubnu až květnu či od poloviny srpna do konce září, kdy je nejvhodnější teplota a vláhové poměry; lze vysévat i mezi těmito termíny, pokud bude zajištěna řádná závlaha
  • semena klíčí za 2-4 týdny
  • trávník můžeme začít využívat až po třetí seči nebo po spojení travního drnu.

Pozor na výsev před silnějšími dešti – hrozí vyplavení semen!

Klíčící osivo a mladý trávník nemají přeschnout. Jakmile začnete zavlažovat, musíte v tom nadále pokračovat. Pokud víte, že několik dní po výsevu nebudete mít možnost závlahy, se zálivkou raději počkejte na déšť. Ten dodá první vláhu. Semena začnou klíčit až poté a teprve od této chvíle je třeba je udržovat v trvalém vlhku.

Při výsevu nového trávníku rádi využíváme půdní kondicionér, který se zapracovává do půdy během její přípravy. Jedná se o směs několika složek různých skupin, které napomáhají procesu růstu rostlin synergickou cestou. Výsledkem jsou zejména zdravější rostliny, zvýšená vodní retenční kapacita, úspory na vodě až 50 %, silnější a hlubší rozvoj kořenové soustavy, rychlejší a rovnoměrné založení zeleně, větší odolnost vůči stresu ze sucha a nemocem, lepší využití hnojiv a umožnění růstu rostlin v degradovaných, zasolených či neúrodných půdách.

Travní koberce

  • můžeme pokládat během celého vegetačního období

+ dosáhneme okamžitého estetického či protierozního účinku

– koberec je nutno ihned po doručení na stinném místě rozvinout a zavlažit, pokládku je třeba zvládnout během 24 hodin

– položený koberec je třeba ihned zavlažit (15 – 20 l vody na 1 m2), v dalších dnech se zalévá v menších dávkách dle počasí 1 – 3x denně

  • mezery mezí pásy se doplní substrátem a dosejí
  • trávník je zakořeněný po 5-6 týdnech
  • lze ho zatěžovat po 2 měsících

Dalšími možnostmi pro založení trávníku mohou být drnování, hydroosev či textilní rohože se všitým osivem.

Jak o trávník pečovat?

Pamatujte si, že základ péče o trávník spočívá v SEČENÍ, HNOJENÍ a ZAVLAŽOVÁNÍ.  Dokud nemáte toto zvládnuté na maximum, nemá smysl řešit cokoliv jiného.

První seč 

  • tzv. odplevelovací seč
  • mladý vysetý trávník poprvé při výšce 80-100 mm
  • mladý položený trávník asi za 3 týdny při výšce porostu 70-80 mm, sekáme našikmo ke směru položení
  • odstraňujeme 1/3 listové plochy, po nějaké době další třetinu až se dostaneme na 20-40 mm

Další seče

  • sekačku volíme dle typu a velikosti trávníku
  • hmotu nemusíme odvážet, pokud budeme často sekat nebo používat tzv. recyklační sekačku – trávu pak můžeme mulčovat, to znamená, že travní hmotu ponecháme na trávníku.
    + obohacení trávníku o živiny
    – za mokra možný „nepořádek“ na nohách a po nějaké době „zplstnatění“ travního drnu (řešením je vertikální prořezávání)
  • robotická sekačka – používá se k udržování zastřiženého trávníku
    + trávu také mulčuje, tichý provoz, úspora času
    – nevhodná na dlouho neudržovaný terén, vyšší pořizovací cena, většina sekaček nevhodná pro trávník dělený cestičkami, mnoha stromy, vystouplými kořeny atp.
  • četnost a výšku kosení udává ČSN 83 9051:

Zdroj: Hamata M. 2000. Zakládání a údržba zeleně I. Česká zemědělská univerzita, Praha.

Odplevelovací seč slouží k vyhubení jednoletých plevelů. Jednoleté plevele neodstraňujeme, neboť sami vymizí, pokud budeme často sekat. Odstraňujeme pouze vytrvalé plevele, a to chemicky či mechanicky.

Trávník nesečeme, pokud ho nezavlažujeme, je sucho a neočekáváme srážky. 

Vertikutace

  • vertikální prořezávání trávního drnu, které slouží k podpoře odnožování trav
  • po zimě nejprve výhrab stařiny švédskými hráběmi s umělými zuby, poté cca 2 seče, až poté následuje vertikutace
  • provádíme až když je trávník v intenzivním růstu (když má půda ideálně 12°C cca 5 cm pod povrchem – asi druhý týden v dubnu) – trávník pak lépe zregeneruje
  • jarní termín je ideální v období konec března až konec dubna
  • podzimní termín je konec srpna až konec září
  • neprovádíme na podmáčeném a mladém trávníku (pod 3 roky)
  • Je vhodné také provést pískování křemičitým pískem (3-5 litrů na m2 plochy) ideálně do rýh, které po vertikutaci v trávníku zůstaly. Můžeme provést i dosev trávníku. Následně trávník přihnojíme a zavlažíme.

Pravidlo 3 až 5 – Vertikutaci provádí profesionální firmy 3 až 5x ročně do hloubky 3 až 5 mm. U rodinných domků Vám však většinou postačí jen 2 vertikutace ročně.

 

Hnojení

  • individuálně s ohledem ke stanovištním podmínkám a půdnímu rozboru 
  • v mládí potřebuje trávník fosfor – pro bohatou tvorbu kořenů (jeho nadměrné dávky vedou k rozvoji jetelovin)
  • často kosené trávníky s odvozem hmoty jsou náročnější na dusík (používáme ledek vápenatý, síran amonný aj.) 
  • roční dávku rozdělíme na 2 – 4, hnojíme březen – červen a srpen – říjen 
  • fosfor a draslík aplikujeme během srpna až září
  • organická hnojiva: 1x za 3 roky (2 – 6 kg/m2) – kompostovaný písek s rašelinou, ornice s pískem a rašelinou; ideálně na jaře
  • anorganická hnojiva: široká škála hnojiv, velmi obecně – u intenzivně udržovaných travnatých ploch 6 – 8x ročně 
  • DOPORUČUJEME – hnojivo Garden Boom (AGRO CS), hnojiva značky Scott či Multigreen

Zdroj: Hamata M. 2000. Zakládání a údržba zeleně I. Česká zemědělská univerzita, Praha.

Proti mechům můžeme použít hnojiva s obsahem Fe 6 – 11% nebo hnojiva typu weed and food.

Barevné skvrny po aplikaci jsou způsobeny špatnou aplikací – při hnojení vždy dbáme na pečlivost a rovnoměrnost.

Závlaha

  • patří k nejobtížnějším úkolům při péči o trávník, nelze generalizovat
  • v našich klimatických podmínkách představuje roční úhrn srážek přibližně 1/3 až 1/2 potřebného množství vláhy pro optimální růst kvalitního trávníku
  • většina trávníků požaduje během vegetačního období (jaro – podzim) 600 – 800 mm vody/ m2 – toto představuje asi 25 – 40 l/m2/týden
  • frekvence zavlažování trávníku se odvíjí od jeho stáří
  • nově osetá plocha se udržuje stále vlhká až do první seče (nejméně 5 týdnů) – naklíčená semínka nesmí přeschnout či se spálit → časté zavlažování malou dávkou vody, i několikrát denně v intervalech4 – 6 hodin
  • po první seči už je vhodné snížit frekvenci závlahy – na 1x denně
  • po dalších 2 – 3 měsících – 2 – 3x týdně vydatně (provlhčení půdy do hloubky 8 -12 cm). Zavlažujeme pak třeba pondělí / středa / pátek vždy kolem 10 – 15 l/m2

 

Potřeba vody a interval závlahy dle denní teploty pro vzrostlý trávník

Nejvyšší denní 

teplota °C

 Potřeba vody 

mm/m2

 Interval závlah

dny
> 30 > 5 1 – 2 
25 – 30  3 – 4  2 – 3 
20 – 25 2 – 3  2 – 4 
< 20  < 2 1x týdně

Zdroj: https://www.irimon.cz/

PRAVIDLA ZALÉVÁNÍ:

  1. Méně často, ale vydatně – abychom donutili trávník vytvářet hlubší kořeny a on tak byl odolnější suchu.
  1. Rovnoměrně a pravidelně.
  1. Po posečení trávníku.
  1. Zaléváme ideálně v časných ranních hodinách – prevence teplotního šoku trávníku, omezení výparu, prevence houbových chorob.
  1. U nově vysetého trávníku pozor na intenzitu závlahy, aby nedošlo k vyplavení semen, zeminy či živin.

Potřebujete poradit se založení nového trávníku či s rekonstrukcí toho stávajícího? Obraťte se na nás a my Vám rádi pomůžeme.

Petra Anat K.