Sama příroda zahradníkem – Krupka
Společně s projektantkou Petrou po příjezdu na prvotní konzultaci s klientem, kde jsou provedeny základní terénní úpravy před samostatnou stavbou rodinného domu nás překvapil úchvatný pohled na rozkvetlý pozemek, kde se daří a samovolně se hojně rozrostl „Náprstník červený“ – Digitalis purpurea.
I majitelé samotné to mile překvapilo, že se o zahradu sama postarala příroda.
Výskyt náprstníku nám napověděl, že podloží a půda je vlhká, s velmi nízkým PH (3,4 až 4,0 – kyselá ) a nevápnitá (snese max. 1% vápníku v půdě). Pouhým průzkumem byla půda kamenitá (teplická porfyr) a zároveň humózní. Toto jsou ideální podmínky pro tuto léčivku.
Zajímavost a použití:
Dvouletá, 60 až 150 cm vysoká bylina. V prvním roce vyrůstá velká růžice přízemních listů, ve druhém roce následuje kvetoucí lodyha, která je obvykle nevětvená, mělce rýhovaná, šedě plstnatá až olysalá, zelená až tmavočervená. Kvete v VI až VIII.
V ČR zřejmě není původní, asi od 19. století se však šíří vyséváním a zplaňováním, v současnosti hojný v pohraničních horách severních Čech a ve Šluknovském výběžku, v pahorkatinách jižních Čech, jinde vzácný nebo chybí.
V lékařství patří mezi základní srdeční léky. V léčebných dávkách zvyšuje tonus srdce, takže smrštění srdce se stává mohutnější a úplnější, čímž se upravuje krevní oběh a zvyšuje se i vylučování moči z těla. Užívají se výhradně listy (Folium digitalis) a to k přípravě nálevů, tinktury a dalších forem nebo se izolují čisté účinné glykosidy. Listy se u rostlin jednoletých sbírají v srpnu, u rostlin dvouletých v době květu za suchého počasí a v odpoledních hodinách. Suší se ihned po sběru a co možná nejrychleji, nejlépe za teplot mezi 60 a 70 °C. Aby se omezilo štěpení primárních glykosidů, je třeba drogu udržovat v co možná nejmenší vlhkosti (max. do 3%). Náprstník je drogou v rukou laika velmi nebezpečnou, proto se nedoporučuje jej používat při samoléčení! V homeopatii se užívá k léčení srdeční slabosti, při poruchách ledvin, depresi, nespavosti, migréně.
